Pohyb po nohou jako zdrojová oblast metafor v odborných textech (Představové schéma CESTA v češtině)
Abstrakt
Příspěvek se opírá o dosavadní poznatky americké kognitivní lingvistiky, zejména o práce Marka Johnsona a George Lakoffa, ale také o přístupy antropologicky orientované lingvistiky. Akcentováno je studium jazyka v kontextu tzv. zkušenostního realismu a antropocentrismu, zejména tělesnosti.
V interakci se světem si člověk vytváří určité tělesně podmíněné abstraktní mentální vzorce, tzv. představová schémata (image schemas; Johnson, 1987), jež tvoří zdrojovou oblast konceptuálních metafor (Lakoff - Johnson, 2002 [1980]). Excerpce byla zaměřena na odborné texty a soustředila se na lexémy a kolokace zahrnující ve své sémantice lidskou zkušenost s částí těla v češtině označovanou nohy, tedy zejména zkušenost s prožitkem lokomočního pohybu.
Pohyb po nohou dal vzniknout některým představovým schématům, především schématu cesta (Johnson, 1987). Toto schéma se stává zdrojovou oblastí pro četné metafory.
Aspekty různých abstraktních jevů jsou konceptualizovány jako odpovídající aspekty pohybu po nohou. V odborných textech je jako pohyb po nohou, resp. pohyb po cestě, konceptualizován především proces vědeckého výzkumu.
Jazyková vyjádření dokládají metaforu, kterou lze formulovat jako VÝZKUM JE POHYB PO CESTĚ. Např.: Naproti tomu v kvalitativním výzkumu je východiskem empirický svět. - Nauka o vědě udělala za poslední čtvrtstoletí velký krok kupředu [...]. - Proto je cílem manuálu přistupovat k hierarchii v odpadovém hospodářství jako k integrovanému procesu.
Příspěvek také poukáže na možnou souvislost této metafory s tzv. vnitřní mapou autora textu.