Cílem příspěvku je představit, vedle teoretických východisek, pilotní výzkum v rámci disertační práce týkající se opravy chyby jako komunikačního a interpretačního procesu. V kontextu současného vzdělávání je nutné pohlížet na opravu chyby a celkově zpětnou vazbu také z pohledu rozvoje kompetencí, které jsou hlavním cílem vzdělávacího procesu.
Hlavní výzkumnou otázkou kvalitativního předvýzkumu je, jak učitelé reflektují zásadní roli opravy chyby a zpětné vazby a jak naplňují její formativní aspekt. Oprava chyby je úzce spojena s klasifikací a tento fakt může vyvolávat u žáků strach z chyby, který se učitelé vědomě snaží potlačit celou řadou strategií.
Kontroverzním tématem je písemné opravování písemných prací žáky.