Abstrakt
Velká hospodářská krize na začátku 30. let 20. století přinesla významný nárůst míry nezaměstnanosti v Československu. Když vrcholila, přes 0,9 milionu lidí hledalo práci.
Spolu s ekonomickými problémy přišel rychlý nárůst počtu sebevražd, které odstartovaly na konci 19. století. Vysoký počet sebevražd, 2,5 krát vyšší, než je obvyklý dnes, se stal celospolečenským problémem a jedním z vedlejších účinků špatné ekonomické situace.
Cílem tohoto textu je odpovědět na otázku, zda média v tomto období pojednávala o extrémně vysoké sebevražednosti nebo zda tisk ignoroval tento jev a nespojoval sebevraždy s vysokou mírou nezaměstnanosti. Tento text vychází z analýzy deníků Lidové noviny a Právo lidu v prvních čtyřech měsících roku 1933, tedy v časovém období s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Poskytuje podrobnou analýzu okolností sebevražd, způsobů, jakými se lidé rozhodli spáchat sebevraždu, a důvodů, které je k tomuto zoufalému činu vedly.