Tento článek se zabývá systémem výroby mediálních kampaní a organizací médií a novinářů v politických procesech proti údajným nepřátelům v totalitním Československu na začátku 50. let 20. století. Hlavním cílem textu je vysvětlit zásahy státních orgánů a komunistického aparátu do práce médií.
Nezávislý tisk a rozhlasové vysílání neexistovaly, byly řízeny státem nebo stranickou mocí. Forma mediálních kampaní a způsob, jakým novináři pracovali s informacemi, byly stanoveny orgány ministerstva spravedlnosti nebo kulturním a propagačním oddělením Sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Klíčovým orgánem v každém politickém procesu byla tisková komise, která regulovala přístup novinářů k informacím a ovlivňovala obsah článků a komentářů publikovaných ve veškerém tisku. Výstup vychází z výzkumu archivních dokumentů a analýzy mediálních obsahů.
Téma vysvětluje na příkladu procesu proti představitelům římskokatolické církve.