Text je pokusem o představení a interpretaci vybraných motivů souvisejících s dědictvím židovské religiózní tradice, a to zejména židovské tradice mystické, v díle polského básníka Aleksandra Wata. Zabývá se otázkou židovských kořenů a souvislostí Watovy poetiky a jejího vztahu k sacrum, jejího intertextuálního dialogu s řadou kulturních symbolů a konceptů, jež jsou s tradicí židovské mystiky spojeny.
Analyzujeme proto mimo jiné Watův vztah k jazyku, fenomén komentáře či dialogičnost básníkových textů.