První operace diafyzárních zlomenin předloktí se datují do 80. let 19. století. Heine v roce 1878 popsal fixaci diafyzárního pakloubu distální ulny nitrodřeňovým čepem ze slonoviny.
Hansmann publikoval první osteosyntézu akutní zlomeniny radia,a to dlahou v r. 1886. O použití zevní fixace referoval Parhill v letech 1897-8.
Během prvních dvou dekád 20. století se zásluhou Lambotteho a Laneho dlahová osteosyntéza rychle rozšířila v Evropě i v USA. V r. 1913 publikoval Schöne techniku zavřené nitrodřeňové fixace diafyzárních zlomenin předloktí stříbrným drátem.
Posterolaterální přístup k radiu popsal v r.1918 Thompson, volární přístup publikoval Henry stručně v r.1926 a podrobněji v r. 1945. Po všeobecném útlumu operační léčby zlomenin mez oběma světovými válkami se v následných 30 letech po r. 1945 stala dlahová osteosyntéza metodou voly pro diafyzární zlomeniny předloktí.