Abstrakt
Východiska: Studenti lékařských fakult na jedné straně získávají v teoretické i praktické výuce informace, které by měly podporovat zdravý životní styl, na druhé straně jsou vystaveni extrémní psychické zátěži, která může být považována za možnou příčinu vyšší a častější konzumace návykových látek. Cíle: Cílem výzkumu je zmapovat míru užívání alkoholu a související rizikové způsoby chování u studentů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zvláštním zřetelem k výskytu symptomů problémového užívání či možné závislosti.
Metody: Provedli jsme průřezové dotazníkové šetření, s využitím dotazníku skládajícího se z vybraných otázek dotazníku studie ESPAD 2007 a kompletního screeningového testu CAGE. 53 % probandů získaných výběrovou metodou samovýběru vyplnilo elektronickou formu dotazníku, 47 % nominovaných náhodným skupinovým výběrem vyplnilo verzi papírovou. Soubor: Výzkumný soubor tvoří 807 studentů 1.
LF (593 žen a 214 mužů), což odpovídá jedné čtvrtině všech studentů studujících v 13 oborech na 1. LF UK.
Výzkumný soubor proporčně odpovídá situaci v cílové populaci s relativně nižším zastoupením mužů a studentů lékařských oborů, analýza dat byla provedena s přihlédnutím k poměrnému zastoupení studentů dle pohlaví, oborů a ročníků. Výsledky: V posledních třiceti dnech konzumovalo alkohol 88 % a opilo se 12 % studentů z našeho vzorku.
Skóru vyššího než 1 v testu CAGE dosáhlo 19 % studentů (17 % žen a 27 % mužů; resp. 17 % studentů lékařských a 26 % u nelékařských oborů), zmíněné mezipohlavní i mezioborové rozdíly jsou významné na hladině statistické významnosti 0,01. Vyšší skóry v CAGE jsou asociovány s častější konzumací i opilostí, kombinací alkoholu s dalšími návykovými látkami, rizikovým chováním (pití o samotě, pití před polednem a sex s náhodným partnerem pod vlivem alkoholu).
Závěry: Ve srovnání s obecnou populací ve stejné věkové kohortě je ale populace studentů 1. LF UK zřejmě asociována s nižší mírou ohrožení problémovým užíváním alkoholu.