Složení mastných kyselin je velmi důležité pro fysiologický vývoj každého jedince i zachování zdraví. V prenatálním vývoji získává plod živiny potřebné k vývoji od matky prostřednictvím placenty; složení mastných kyselin zde reflektuje jejich obsah v mateřském organismu.
V raném postnatálním období je zdrojem živin mateřské ml éko, které by mělo obsahovat dostatečné množství vícenenasycených mastných kyselin nezbytných pro vývoj životně důležitých orgánů. Při nedostatku těchto kyselin je vhodná suplementace a úprava diety.
Zastoupení jednotlivých řad mastných kyselin - nasycené, mononenasycené a vícenenasycené - je dáno především geneticky a dietou lze ovlivnit jejich složení v plasmě a tukové tkáni. Řada patologických stavů bývá spojována s nadměrným přísunem nasycených mastných kyselin (dyslipidemie, malnutrice, zánět, oxidativní stres, vrozené poruchy metabolismu, metabolický syndrom, diabetes mellitus 2. typu). Podpůrným prostředkem při jejich léčbě je suplementace vícenenasycenými mastnými kyselinami řady n-3, které ovlivňují tvorbu lipidových mediátorů a mají antiarytmické, antitrombotické a protizánětlivé účinky.