Abstrakt
V široké difešrenciální diagnostice praktického lékaře zaujímá své významné místo i skupina onemocnění štítné žlázy. Úkolem praktického lékaře je nejen onemocnění rozpoznat a rozhodnout o případné nutnosti návazné specializované péče, ale v případě nekomplikovaných stavů, zejména u autoimunitních a posttyreoidekotmických hypotyreóz, vést substituční léčbu. Autorka se v článku zabývá hlavně problematikou účelného vyšetření funkční poruchy štítné žlázy a popisuje zásady substituční léčby hypotyreózy.