Pro úspěšný výkon profese všeobecné sestry je nutné, aby se sestra identifikovala s připsanými požadavky role, tj. seznámila se s tím, co obnáší výkon role sestry. Toto „seznámení“ většinou probíhá v období základního kvalifikačního studia a v průběhu adaptačního procesu na konkrétním oddělení.
Další složkou je subjektivní výklad požadavků role kladených na všeobecnou sestru, kdy může docházet k idealizaci a zkreslení představ sestry o ošetřovatelské činnosti. Novotná (2010) uvádí že, čím jsou u sestry představy a ideály o její profesy v konfrontaci s realitou markantnější, tím je rozčarování a vznik syndromu vyhoření v průběhu výkonu profese rychlejší.
Tuto formulaci lze modifikovat. Před rozvojem syndromu vyhoření dochází k mnohočetným konfliktům právě v rovině subjektivního výkladu role a to může vést k rozvoji samotného „vyhoření“.
Třetí složkou nezbytnou pro správný výkon role sestry je výkon role, tedy výkon činnosti samotný. Kdy sestra volí kompromis mezi požadavky a výkladem role.