Abstrakt
Příspěvek se zabývá problematikou Syndromu vyhoření jako takového se zvláštním zřetelem na všeobecné sestry. Úvodní část se zaměřuje na objasnění pojmu, příčiny vzniku syndromu vyhoření a úrovně tohoto syndromu. Syndrom vyhoření můžeme sledovat na třech úrovních: psychické, fyzické a sociálních vztahů.
Nejvíce se v tomto příspěvku budeme věnovat úrovni psychické a to zejména z pohledu osobnostních charakteristik, které jedince k tomuto syndromu více predisponují. Jako u každé jiné poruchy platí, že je lépe věcem předcházet než léčit.
Domníváme se, že jednou z možností prevence syndromu vyhoření u zdravotníků je supervize. A to především týmová.
Jejími možnostmi, kvalitami a úskalími se budeme zabývat v závěru příspěvku.