Účinek světla na lidskou duši byl znám a používán již před 2 tisíci lety starými Řeky. Moderní rozvoj léčby světlem a objev sezonního afektivního chování byly výrazně ovlivněny odhalením suprese vylučování melatoninu u mužů jasným světlem.
Krátce po tomto objevu byla publikována první placebem kontrolovaná studie vlivu léčby světlem na deprese. Dnes se stala léčba světlem nebo fototerapie základem léčby zimního typu sezonních afektivních poruch.
Sezonní afektivní porucha (SAD) je typickou manifestací sezonních rysů u lidí. Je charakterizována rekurentními epizodami těžk ých depresí následovanými remisemi, které se objevují na sezonním základě.
Tento obraz sezonního výskytu a remise se musí objevit v posledních dvou letech po sobě, bez nesezonních epizod během tohoto období. Průzkumy ukazují, že prevalence zimní SAD ve všeobecné populaci je mezi 4–9 %.
Až 20 % populace může mít subsyndromální rysy. Frekvence SAD je lehce zvýšena mezi příbuznými nemocných s potvrzenou SAD.
Pacienti se SAD často trpí mírnou depresí. Vyskytnou se však také případy s těžkou depresí.
Depresivní epizody u pacientů se sezonním výskytem jsou často charakterizované významnou anergií a dalšími atypickými symptomy jako hypersomnie a únava, zvýšená chuť k jídlu a přejídání (zejména touha po uhlovodanech), nárůst hmotnosti, poruchy koncentrace, dráždivost, zvýšená senzitivita a interpersonální problémy. Atypické symptomy spíše než celková tíže depresivních epizod nejlépe předpovídají dobrou odpověď.
Terapie jasným světlem byla rovněž z výzkumných důvodů použita u ostatních psychiatrických poruch, ale důkazy o jejím účinku v těchto případech nejsou jednoznačné. Terapie jasným světlem obecně znamená aplikaci viditelného světla alespoň 2 500 luxů na úrovni oka.
Zpravidla bývá aplikována pomocí světelných boxů. Odpověď na každodenní léčbu zpravidla přichází po 2–4 dnech a významné zlepšení je obvykle dosaženo během 1–2 týdnů.