Motorické stareotypie jsou mimovolní neúčelné koordinované pohyby, které se opakují v určitém neměnném vzorci. Jako tzv. sekundární, patologické stereotypie se vyskytují u vývojových poruch nervové soustavy (autizmu, mentální retardace, Rettova syndromu) a u smyslového postižení.
Objevují se však poměrně často i u dětí s normálním psychomotorickým vývojem (primární, fyziologické stareotypie). Primární stereotypie začínají obvykle do tří let věku a podle hybného projevu se dělí na tři skupiny: jednoduchá stereotypie, kývání hlavou a komplexní stereotypie.
V diferenciální diagnostice je nutné zvažovat tiky, epileptické záchvaty, paroxismální dyskineze, v případě pohybů hlavou i strukturální mozkové léze, Sandiferův syndrom nebo spasmus nutans. Motorické stereotypei jsou sice benigní hybný projev, ale mohou přetrvávat do dospělosti.
Je popisována komorbidita s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, tikovou poruchou a jinými psychiatrickými poruchami (anxietou, obsedantně-kompulzivní poruchou). Uvádíme kazuistiky pacientů s různými typy stereotypií(včetně videozáznamů), diferenciální diagnostiku a přehled současných poznatků.