Cílem práce byla analýza přidružených poranění u souboru 23 pacientů (20 mužů, 3 ženy) operovaných pro dislokovanou zlomeninu lopatky. V 16 případech se jednalo o izolovanou zlomeninu těla, v 7 případech o zlomeninu těla kombinovanou se zlomeninou krčku lopatky nebo s intraartikulární zlomeninou glenoidu.
Nejčastější příčinou úrazu byla dopravní nehoda nebo pád z kola. Příjmový stav pacientů se zlomeninou lopatky byl v rozmezí lehkého poranění až polytraumatu, tento stav byl ovlivněn především dalšími poraněními.
Přidružená poranění byla diagnostikována u 19 (83 %) pacientů, nejčastějšími z nich byly zlomeniny žeber 15 (65 %) případů. U 9 (39 %) případů byly doprovázeny pneumotoraxem, hemotoraxem nebo kontuzní plící.
Poranění ramenního pletence a hlavy byly shodně diagnostikovány u 6 (26 %) pacientů. Zlomeniny dlouhých kostí byly zjištěny v 7 případech na dolních končetinách a ve 3 případech na horní končetině.
Dále byly jednotlivě diagnostikovány zlomeniny acetabula, 3. bederního obratle, kontuze ledviny a poranění brachiálního plexu-