Financování protidrogové politiky v ČR v posledních letech lze rozdělit na účelově určené a účelově neurčené. Z hlediska zdrojů jsou účelově určené výdaje rozděleny na výdaje ze státního rozpočtu a z místních rozpočtů (krajské rozpočty a rozpočty obcí).
Dále jsou tyto výdaje rozděleny podle místa realizace programu na výdaje s centrálním a krajským určením. Z pohledu poskytování finančních prostředků podle účelu určení byla použita rozšířená tzv.
Reuterova klasifikace protidrogové politiky (Reuter 2006), která zahrnuje základní oblasti protidrogové politiky (prevence, harm reduction, léčba a prosazování práva). Pro srovnatelnost v čase byla použita v rámci dostupnosti údajů časová řada 2004–2010.
Podrobněji byl popsán rok 2010, a to jak podle celkových objemů výdajů a jejich struktury, tak i podle porovnání těchto výdajů v běžných cenách s předchozím rokem 2009. Pro srovnání celé časové řady byla použita míra inflace jako koeficient pro přepočet do stálých cen.
Závěrečná část první kapitoly představuje vývoj prostředků na služby, jež byly podpořeny z Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) a představují tak služby, jež splňují podmínku certifikace odborné způsobilosti a které lze označit za jádro drogových služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v ČR. Druhá část této publikace pak popisuje financování protidrogové politiky včetně odhadů účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku, a to jednak ze strany snižování poptávky po drogách na základě údajů o nákladech zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů drog, tak i ze strany vymáhání práva s využitím údajů o výdajích přiřaditelných drogovým trestným činům z prostředků policie, státních zastupitelství, soudů a vězeňské služby.