Adherence k léčbě se stala v poslední době opakovaně zmiňovanou podmínkou úspěchu léčby. Možnosti zvýšení adherence zahrnují motivaci a řádné poučení nemocných o nezbytnosti dodržování doporučeného léčebného režimu a seznámení s následky non-adherentního chování.
Racionalizace farmakoterapie a zjednodušování léčebných režimů se staly nezbytným předpokladem strategií ke zvýšení adherence. Další možností mohou být nové lékové formy, které zvyšují biologickou dostupnost léčiv, omezují variabilitu vstřebávání a umožní tak dosažení jejich stabilnějších hladin.
Při zachování biologického účinku lze použít menší množství účinné látky, snižuje se četnost a pravděpodobnost nežádoucích účinků léčiva a zlepšuje se adherence. Některé nové lékové formy přinášejí pacientům zjednodušení a možná i zatraktivnění terapie.
Mezi poslední novinky patří například orodisperzní lékové formy, nově zaváděné i do terapie arteriální hypertenze. Žádný z uvedených způsobů není univerzální a k maximálnímu zlepšení adherence nemocných k léčbě budeme muset využít všech dostupných prostředků přizpůsobených individuálním potřebám pacientů.