C-peptid je spojovací můstek A a B řetězce inzulinu a je po enzymatickém rozštěpení vylučován v podobě 31 aminokyselinového řetězce do oběhu v ekvimolárním množství s inzulinem. Sérová hladina C-peptidu v plazmě je nezávislá na podání exogenního inzulinu a neinterferuje ani s autoprotilátkami, které se proti němu vytváří, a proto je pro diagnostické účely jeho stanovení, oproti inzulinu, mnohem spolehlivější a přesnější.
Toto původní jediné využití C-peptidu v diagnostice dnes doplňuje znalost o jeho endogenních účincích. C-peptid může ovlivňovat stupeň a míru rozvoje cévních a nervových komplikací, jeho vyšší hladina brání endoteliální dysfunkci a má i analgetické účinky.
Tyto přímé a nepřímé efekty rozvíjí úvahy o možném léčebném využití. V roce 2010 byla autoritami v diabetologii zveřejněna nová doporučení pro diagnostiku a screening, která reflektují celosvětovou pandemii této choroby, včetně incidence morbidity, vynucené invalidity a mortality.
Přehled ukazuje i možnosti využití C-peptidu