Příběh metabolického syndromu je v současné medicíně výjimečný a také pro ni svým způsobem typický. Je pozoruhodné, jak relativně rychle a hlavně snadno byl přijat myšlenkový koncept založený na patofyziologickém stavu, který nelze v praxi doložit – a co víc, jak lehce byl tomuto konceptu přisouzen charakter nemoci a jak často se o něm jako o nozologické jednotce mluví.
Diagnostika metabolického syndromu zřejmě vyšla vstříc touze po jednoduchých definicích a snadném průkazu běžným biochemickým vyšetřením. Tento příběh nám přitom ukazuje, jak objevujeme objevené a definujeme nedefinovatelné.