Kapitola úvodem definuje pojem hypoglykémie. Dále se pak zabývá její klasifikací.
Následuje patofyziologické pojednání o hypoglykémii. Při narušení zpětnovazebných mechanismů kontroly glykémie dochází ke kolísání glykémie s klinickou manifestací nejrůznějších funkčních poruch.
Ty jsou později následovány morfologickými změnami. Kromě nejběžnější příčiny hypoglykémie, kterou je neadekvátní dávka inzulinu či perorálního antidiabetika k nepřiměřené fyzické aktivitě či k množství přijaté stravy, se kapitola zabývá i vzácnějšími stavy spojenými s hypoglykémií.
V závěru je zmíněna terapie hypoglykémie.