Abstrakt
Obsahem příspěvku jsou výsledky výzkumu, realizovaného v rámci řešení grantového projektu GAČR č. 406/09/0367, „Tvorba, validizace a standardizace nástroje pro diagnostiku delikventního chování“. V důsledku negativních událostí v období dětství a dospívání, zejména psychického týrání a deprivace, můžeme v praxi pozorovat u jedinců, kteří byli těmto zátěžovým situacím vystaveni, celkově snížené adaptační schopnosti.
Ty se projevují celkovou neschopností se přijatelným způsobem seberealizovat ve společnosti. Tyto adaptační potíže mohou mít důsledně různou podobu poruch chování. Často ústí až v různé formy protispolečensky zaměřeného chování.
K nejzávažnějším patří agresivita a impulzivita, závislostní chování, delikvence a kriminalita. Diagnostika těchto potíží je důležitá.
Zvláště, pokud je zaměřena směrem k další perspektivě dotyčného jedince. Na korekci jeho antisociálního chování.
Dále pak na prognózu změny ve smyslu společenské seberealizace v souladu s požadavky společnosti.