Léčba stabilní anginy pectoris (AP) musí být komplexní. Tvoří ji nezbytná preventivní opatření, farmakologická léčba a invazivní revaskularizace myokardu, buď katetrizační nebo chirurgická.
Farmakologická a invazivní léčba nejsou konkurenční, ale vzájemně se doplňují. Článek přináší přehled farmakologické léčby stabilní AP tak, jak je uvedeno v novém doporučeném postupu pro diagnostiku a léčbu stabilní AP České kardiologické společnosti z roku 2010. U každého nemocného musí být důsledně uplatňována všechna sekundámě preventivní opatření, nefarmakologická i farmakologická.
Vlastní farmakologickou léčbu AP je možné formálně rozdělit na léčbu ovlivňující prognózu a léčbu ovlivňující symptomy. Do léčby ovlivňující prognózu patří postupy zabraňující uzávěru věnčité tepny (protidestičkov éléky - antiagregancia), dále pak léky upravující endoteliální dysfunkci, stabilizující aterosklerotické pláty, případně navozující regresi aterosklerózy (statiny, inhibitory ACE a sartany) a konečně léky snižující riziko vzniku arytmií (betablokátory).
Pro symptomatickou farmakologickou léčbu jsou k dispozici léky zpomalující srdeční frekvenci (betablokátory, bradykardizující blokátory kalciových kanálů a ivabradin), dále léky zlepšující koronární průtok relaxací koronárního řečiště (blokátory kalciových kanálů, dlouhodobě působící nitráty a molsídomin) a konečně metabolicky působící léky (trimetazídin a ranolazin). Betablokátory jako jediné léky ovlivňující vedle symptomu í prognózu jsou antianginózními léky první volby.
K přerušení záchvatu AP se používají krátkodobě účinkující nitráty (nitroglycerin a isosorbiddinitrát) podávané intraorálně v tabletách nebo v aerosolu