Tyreopatie postihují významnou část žen v reprodukčním věku a neléčené mohou být příčinou neplodnosti, komplikací v těhotenství a poruchy vývoje plodu. Normy pro tyreoidální laboratorní parametry jsou odlišné od běžné populace.
Nejspolehlivějším a nejlépe standardizovaným parametrem v těhotenství je tyreoidální stimulační hormon (TSH) v séru, který by v 1. trimestru neměl vybočit z pásma 0,1–2,5 mIU/l. Hypotyreóza v graviditě musí být vždy léčena, substituce se zahajuje plnou dávkou a TSH by měl být udržován do 2,5 mIU/l.
V léčbě hypertyreózy v graviditě se v prvním trimestru používá propylthiouracyl, od druhého trimestru a v době kojení methimazol. Pro plošnou léčbu autoimunitní tyreoiditidy bez tyreoidální dysfunkce v graviditě není dostatek důkazů a postupuje se individuálně.
U všech rizikových těhotných žen nebo žen plánujících graviditu by měl být proveden screening TSH a protilátek proti tyreoidální peroxidáze v časné fázi gravidity nebo prekoncepčně.