Depresivní porucha a kardiovaskulární onemocnění jsou navzájem propojeny celou řadou patofyziologických mechanismů. Nedílnou součástí společné patofyziologie jsou i behaviorální mechanismy a psychosociální faktory.
V poslední době se výzkum orientuje především na studium různých forem stresu, změny a možnosti ovlivnění autonomního vegetativního systému. Zkoumány jsou časové aspekty vzniku a rozvoje depresivních epizod ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním a následné kardiovaskulární morbiditě a mortalitě a dále se obecně studují rizikové faktory mortality.
Tato zjištění jsou důležitá pro klinickou praxi. Je zřejmé, že u pacientů s neléčenou depresivní poruchou je riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění výrazně vyšší než u depresivních pacientů léčených antidepresivy Z dosud publikovaných dat lze konstatovat, že depresivní poruchu u kardiovaskulárně nemocných lze v současné době spolehlivě a bezpečně léčit pomocí antidepresiv působících jako inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.