Sociální služby jsou významným prvkem systému sociální ochrany obyvatel v ČR. Jednou z nejdůle žitějších charakteristik tohoto systému na určitém území je míra zapojení různých skupin poskytovatelů sociálních služeb přímo do poskytování sociálních služeb na daném území.
V této souvislosti je stěžejní především rozlišení mezi veřejnoprávními a soukromoprávními organizacemi (tj. v prvním případě organizační složky státu, obce, státem, kraji nebo obcemi zřizované organizace, ve druhém případě tržní subjekty, fyzické osoby – podnikatelé nebo organizace občanského sektoru). Současné uspořádání systému sociálních služeb předpokládá, že obě tyto skupiny organizací mají mít při poskytování sociálních služeb - přinejmenším teoreticky - stejné možnosti.
Cílem této práce je především vyhodnotit míru zapojení institucí veřejné správy (stát, obce, kraje) do poskytování sociálních služeb, pozornost je přirozeně věnována i službám poskytovaným soukromoprávními organizacemi. Tato otázka z velké části (i když rozhodně ne vyčerpávajícím způsobem) vypovídá o celkové roli institucí veřejné správy v oblasti sociálních služeb a její vyjasnění je klíčovým předpokladem při snaze o posouzení obecnější otázky, nakolik jsou sociální služby službami veřejnými.