Výstava obsahovala seznam Českých misií a misionářů. Misie v Číně, Japonsku, Tichomoří, Mexiku, redukce a jejich statistiky v JIžní Americe.
Ukázky z dopisů českých misionářů v překladech Kalistových (Znamení kříže). Byla doplněna dokumenty o misiích a misionářů a originálními fotografiemi P.
Fochlera. Speciální pozornost byla věnována S.
Fritzovi, který zmapoval tok řeky Amazonky. Teprve po skončení třicetileté války mohli odejít první jezuité z Čech na misie, nejprve do Číny a pak do Brazílie a do jiných jihoamerických a později i asijských zemí. Česká jezuitská provincie vyslala během jednoho století zhruba 160 misionářů.
Generálního představeného žádalo však stále více členů řádů o vyslání do misií. Vyhověno bylo pouze těm nejlepším, neboť kandidáti byli pečlivě a pragmaticky vybíráni a již předem bylo jasné, že musí být misii přínosní.
Tak se v 18. století bylo možné setkat s misionáři z Čech nejen v Jižní Americe, ale i v Indii, Kočinčíně (dnes Vietnam), v Číně, ale i na Filipínách a Mariánských ostrovech. Další pak působili v severní Evropě a na Rusi.Nejvíce jezuitských misionářů pocházejících z Čech bylo v Mexiku (30), na Filipínách (20), v Paraguayi (30), v Quitu (15) a v Peru a Chile (12), méně v Indii a Číně (9).
Výstava představila nejen přehled našich misionářů, ale zaměřila se i na některé výrazné osobnosti. Čeští misionáři vynikali jako odolní a vytrvalí cestovatelé, objevitelé a kartografové. Zajímali se o dějiny, umění i nářečí kmenů, mezi nimiž pracovali.
Jezuitská formace vždy zahrnovala dvouletý noviciát, čtyřleté studium filozofie a stejně dlouhé studium teologie. Mnozí jezuité byli též vynikajícími filology, architekty, hudebníky, botaniky nebo farmaceuty.