Autor se v článku zaměřuje na výukový aspekt supervize rámci supervize vychovatelů v dětských domovech. Zkoumá, jak odborné kompetence pracovníků ovlivňují jejich možnosti porozumět případu v rámci supervizního sezení.
Popisuje situace, kdy vychovatelé nemohou rozpoznat a teoreticky uchopit některý fenomén, což se může supervizi projevit jako „zacyklení“ procesu. Autor tuto situaci porovnává s různými teoretickými koncepty a uvažuje, jak se má supervizor při vedení sezení zachovat.
Popisuje možnosti intervencí a různá rizika, která sebou tyto možnosti nesou.