Příspěvek se zabývá osobností Otokara Fischera, který se angažoval v uprchlických organizacích ve snaze zachovat to nejlepší z německého kulturního a intelektuálního odkazu. Fischer věřil, že národ, který dal světu Goetha, nemohl selhat jako celek, ale těm jeho zástupcům, kteří se nezřekli ideálů demokracie a liberalismu je potřeba za každých okolností pomáhat bez ohledu na jejich politickou či etnickou příslušnost.