Abstrakt
Rozhlasové vysílání bylo v letech 1939 - 1948 nedílnou součástí české kultury. Rozhlas poslouchala většina domácností, pro společnost měl velký kulturní a sociální význam.
Během druhé světové války nabyl rozhlas na důležitosti, produkce novin byla omezena, proto se stal rozhlas důležitým zdrojem informací. Nacisté si uvědomovali jeho sílu a zneužívali ho k propagandistickým účelům, na druhé straně v podobě zábavního a hudebního programu sloužil k odreagování posluchačů od nelehké životní situace.
Během války bylo do Protektorátu Čechy a Morava vysíláno ze zahraničí. Pomocí rozhlasu se snažila exilová vláda na dálku morálně posílit občany, rozhlas měl tedy za války také psychologickou funkci.
Po skončení války probíhal rozvoj vysílání a zkvalitnění programové nabídky. Rozhlas plnil důležitou funkci organizátora a informátora při poválečné obnově.
Získal tak postavení nejdůležitějšího média v zemi. V roce 1948 byl demokratický rozvoj v Československu tvrdě přerušen nástupem socialismu, rozhlas se stal nástrojem komunistické propagandy a měl za úkol posilovat vládnoucí ideologii.