Kniha analyzuje přesun kondicionality, která byla tradičně přítomna ve vnějších unijních aktivitách (rozšiřování, rozvojová politika) do vnitřního fungování Evropské unie. Tato změna je vysvětlena zejména jako důsledek nedodělků vnější kondicionality při posledních rozšiřováních EU v kombinaci s krizí Eurozóny, která demonstrovala nedostatky tradičních vnitřních nástrojů pro vymáhání unijních pravidel.