Příspěvek analyzuje historický vývoj sociální dimenze Evropské unie obecně a v bývalých zemích komunistického bloku, které rozšířily řady členských zemí, zvláště. Identifikuje místo pojmu Evropský sociální model v politickém diskursu.
Klade si otázku, zda je Evropská unie skutečně prosociální. Nebo zda svoji sociálnost jen předstírá, aby zakryla svoji pravou tvář – být institucionálním zprostředkovatelem zájmů mocných hospodářských a finančních hráčů v éře globalizace.
V závěru podává přehled námětů na posílení sociální dimenze evropské integrace jakožto nutné podmínky udržení politické legitimity Evropské unie.