Publikace na Husitská teologická fakulta |
2008
Abstrakt
Předkládaná monografie komplexně zkoumá Bonhoefferovo pojetí církve ve dvou obdobích jeho tvůrčí činnosti. V prvním období ( 1924-1933) se Bonhoeffer kriticky vyrovnává steologickým dědictvím liberální teologie a v druhém tj. od 1933- 1945 zaujímá kritické teologické postoje knaukám německých křesťanů (Deutsche Christen), které byly obsaženy v rasovém pojetí křesťanské církve, vÁrijském paragrafu a v jiných antisemitských a nacionalistických nařízeních fašistické vrchnosti v Německu.
Bonhoeffer se dovedl ubránit všem věroučným scestím díky své orientaci na Písmo svaté a teologii mladého Luthera.