Na pozadí moderních iráckých a íránských dějin sleduje článek vývoj a proměny mandejské komunity. Východiskem je urbanizace moderního Iráku a s ní s spojená migrace.
Díky lepšímu přístupu ke vzdělání v iráckých městech došlo k proměně tradičních povolání Mandejců a následně ke zlepšení jejich ekonomické a společenské pozice. Předavším mezi vzdělanými laiky sílilo volání po reformách a modernizaci náboženství (především rituálu masbuta).
V Iráku Saddáma Husajna byli Mandejci státem uznanou menšinou a perspektivy komunity spojovali především s vlastní schopností uchovat mandejství a přizpůsobit náboženství podmínkám moderní společnosti. Právě v tomto ohledu se zásadně změnila situace komunity v současném Iráku.
Volání po reformách muselo ustoupit boji o přežití a mandejství je ohroženo extrémními formami nábožensky odůvodněné intolerance. Mandejci odcházejí z oblastí, které obývali téměř 2 tisíciletí, a žijí dnes roztroušeni ve více jak 15 zemích světa. Článek sleduje specifika jednotlivých diasporních komunit.