Přes jistou nechuť, kterou postmoderní literární a mediální teoretikové pociťují k dodržování ostře vymezených hranic mezi žánry a jejich charakteristickými vlastnostmi, ponechává si žurnalistický komentář své ustálené vlastnosti. K nim patří zejména spojení věcných informací s jejich subjektivním hodnocením podporovaným úsilím o přesvědčivou argumentaci. Článek se soustřeďuje na příznačné jazykové prostředky komentáře, jako jsou hodnotící výrazy, modalizátory, obraznost, zdůrazňov ání významových protikladů, a na prostředky rétorické argumentace doprovázené uváděním přesvědčivých příkladů.