Příspěvek se věnuje medializaci československé rockové hudby na příkladu perzekuce hudebního undergroundu v roce 1976 za použití obsahové analýzy tištěných médií a orálně-historického výzkumu. Na základě dosavadního poznání autora se v odborném diskursu poprvé explicitně ukázalo, do jaké míry může být medializace rockové hudby pro totalitní a kulturně hegemonní politický režim nežádoucím, aktivizujícím činitelem ve smyslu destabilizace ideologických, politických, společenských a kulturně-estetických norem.
Logickým vyústěním této situace byla snaha komunistického režimu nepříznivý vývoj potlačit a to prostřednictvím institucionálního řízení a kontroly médií ve snaze o žádoucí, ideologicky koherentní mediální interpretaci všech projevů rockové hudby. Na příkladu komparace oficiálních a neoficiálních (samizdatových) periodik lze vyslovené hypotézy explicitně potvrdit a verifikovat.