Kapitola si klade za cíl popsat kulturu v českých zemích v letech 1890 - 1914, konkrétně z pohledu literatury, divadla a hudby. Zabývá se nástupem básnické moderny a rozvojem literární kritiky, českou prozou i prozou německy píšících autorů.
Dále zkoumá divadlo na přelomu 19. a 20. století a nástup české hudební moderny.