Publikace na Fakulta sociálních věd |
2004
Abstrakt
Navzdory skutečnosti, že sociální služby a veřejné statky nejsou plně určovány tržními silami, nejsou mimo ekonomickou oblast. Stát nebo jiný dárce může přidělit granty příjemcům efektivně nebo neefektivně.
Pokud donátor nedůvěřuje příjemci dotace a klade mu příliš striktní omezení pro čerpání dotace, riskuje snížení alokační efektivnosti. Jsou analyzovány dva modely: první s nepovolením přesunu dotace do následného období a druhý s maximálně povoleným limitem pro režijní náklady.
Ukázalo se, že tyto limity by mohly být kontraproduktivní, pokud jde o počáteční cíl dárce (maximalizace pravděpodobnosti přežití příjemců).