Abstrakt
Pokus vyložit, zda románové postavy mají „vnitřek“, a tedy nakolik jsou subjektivitou. Východiskem je Sokolův koncept osoby, tento srovnáván s pojetím postav zejména u Kundery, dále u Pavla Kohouta, Karla Čapka, krajní pojetí přejímám z Robbe-Grillletova