Abstrakt
V poradenské praxi a (možná více) ve výzkumu se obrací pozornost od reedukace dyslexie k prevenci. Výzkumníci mapují vývoj oblastí důležitých pro osvojování čtení a psaní a hledají oslabení, která by pozdější rozvoj poruchy předpověděla.
Zvýšená pozornost se věnuje dětem, u nichž se riziko předpokládá automaticky – s výskytem dyslexie v rodině či s vývojovou dysfázií. Výzkumné projekty se „opakují“ napříč zeměmi – jazykovými systémy. Česká republika není výjimkou.
Předkládaný text čerpá ze dvou takových projektů a prezentuje teoretická východiska, která mě vedla ke zkoumání vývoje morfologického uvědomování u dětí s rizikem dyslexie v rámci mého doktorského studia. Další práce se pak bude věnovat analýze dat, jejichž sběr dosud nebyl dokončen.