Kapitola se zaměřuje na soudobou reflexi kritické teorie v oboru mediálních studií v České republice. Věnuje se poměrně krátké historii oboru, s níž zřejmě souvisí malé množství překladových titulů z oblasti kritické teorie, a představuje vybrané texty uplatňující kritickou perspektivu, které autorka zcela subjektivně hodnotí jako významné nebo z hlediska oboru konstitutivní (zejména texty věnující se konceptům z oblasti kulturálních studií, politické ekonomie komunikace, kritické analýzy diskurzu atd.).
Zdůrazňuje potřebu otevřené diskuse o oborových hranicích a žádoucím zaměření oboru v České republice.