Abstrakt
Řízení lidských zdrojů v oblasti kvality ošetřovatelské péče se musí opírat na jedné straně o angažovaný a odpovědný postoj všeobecných sester k vlastní profesionální roli, na druhé straně musí vytvářet podmínky pro naplnění této role. Případný nesoulad mezi tím, jakou důležitost všeobecné sestry přikládají různým aspektům své role a jak vnímají, že je mohou v praxi uplatňovat, zvyšuje riziko nespokojenosti a je signálem pro cílené intervence do řízení kvality.
Kvantitativní výzkum, provedený v dubnu 2012 ve zvolené nemocnici, se zaměřil na zmíněný nesoulad. Cílovou skupinu tvořily všeobecné sestry pracujíc í na lůžkových odděleních jedné nemocnice.
Použitou výzkumnou technikou byl dotazník vlastní konstrukce. Položky dotazníku byly konstruovány v souladu s operacionalizací konceptu role sestry ve dvou okruzích.
První skupina položek sledovala názory na význam uspokojování potřeb pacienta a přístupu k němu v souladu s metodou ošetřovatelského procesu a humanisticko-altruistickými hodnotami. Druhá skupina položek reprezentovala význam profesních atributů činností spojených s ošetřovatelskou péčí jako profesní disciplínou.
Obě skupiny položek byly hodnoceny jednak z pohledu jejich důležitosti pro pracovní roli respondenta, jednak z pohledu toho, jak jim je praxe umožňuje realizovat. Podle stratifikovaného náhodného výběru bylo rozdáno 411 dotazníků s návratností 81 %.
Aspekty role všeobecné sestry vymezené jako „přímý kontakt sestry s pacientem“ se ukázaly statisticky významně důležitější pro roli sestry a z pohledu sester také v praxi významně hůře realizovatelné než aspekty nazvané „profesionální atributy role“. Při rozdělení sester do podsouborů podle typu odbornosti a pracoviště nebyly zaznamenány významné rozdíly.