Abstrakt
Zásadním problémem výzkumu je stratifkace široké skupiny žáků cizinců a jejich speciálních potřeb. Rozvrstvení nejen ve smyslu potřeb hospodářských, sociálních i kulturních, ale především potřeb vzdělávacích. Žák cizinec zpravidla není po příchodu na běžnou českou školu nijak dále diagnostikován, stává se součástí problematické skupiny, které je v lepších případech věnována zvláštní péče, zaměřená na překonání jazykové bariéry.
Velká část našich učitelů si neuvědomuje nutnost rozdílného přístupu k výuce českého jazyka jako mateřštiny a českého jazyka pro cizince. I v případech, kdy je uspokojivě zajištěna výuka češtiny pro cizince, jsou často všechny potíže žáka sváděny na jazykovou a sociální bariéru a nejsou diagnostikovány a řešeny další aspekty, jako jsou specifcké poruchy učení a chování a případné mimořádné nadání.