Abstrakt
Autoři prezentují 3 kazuistiky pacientů se syndromem diabetické nohy, u kterých byla v letech 2009– 2012 diagnostikována spondylo/discitida, u 2 pacientů i epidurální empyém. Kromě chronického neuropatického defektu na noze se objevily (nebo zhoršily) intenzivní bolesti zad (2krát lumbálně, 1krát v oblasti hrudní páteře), v úvodu bez nové neurologické léze, v ně kte rých případech horečky, vždy vysoké laboratorní parametry zánětu nekorelující s lokálním nálezem na noze.
Kultivačně byl prokázán dobře citlivý zlatý stafylokok u všech případů z defektů na noze, u 2 pacientů v hemokultuře a z epidurálního empyému. Jednalo se o pacienty s recidivuj ící lokální infekční komplikací defektů u syndromu diabetické nohy.
Dva pacienti měli současně přítomné diabetické onemocnění ledvin, funkční stadium 3– 4/ 5 podle K/ DOQI. Kompenzace diabetes mellitus (1., 2. typu i sekundárního) se pohybovala od výborné až po zcela neuspokojivou (HbA1c 43– 100 mmol/ mol).
Pro diagnózu spondylodiscitidy, event. epidurálního empyému bylo kromě anamnézy a klinického obrazu zásadní vyšetření páteře magnetickou rezonancí. Terapeuticky probíhala dlouhodobá zpočátku parenterální antibio tická léčba, klidový režim, pak mobilizace s ortézou, u nemocných s epidurálním empyémem byl nutný neurochirurgický výkon.
Po různě dlouhé době rekonvalescence a rehabilitaci byli všichni pacienti opět schopni samostatné chůze. Závěr: Bolesti zad a degenerativní změny páteře patří k běžným nálezům v naší populaci.
Při pátrání po zdroji infekce u pacientů s vysokými parametry zánětu (neodpovídající nález v oblasti diabetického defektu) je anamnéza bolesti zad najednou zásadním vodítkem pro diagnózu spondylodiscitidy s nebo bez epidurálního empyému.