Abstrakt
Laboratorní diagnostika myokardiální nekrózy v důsledku infarktu myokardu i z jiných příčin se v současnosti opírá především o vyšetření myokardiálních troponinů. Stanovení jejich plazmatických koncentrací se stalo dokonce základem definice infarktu myokardu.
S rostoucí senzitivitou vyšetřovacích metod se stávají časnějším a časnějším markerem. Negativní prediktivní hodnota je prakticky stoprocentní.
Ke zvýšení troponinů však nemusí vést jenom infarkt myokardu. Problémem se stala interpretace lehkých zvýšení plazmatických koncentrací u zdravých nebo zdánlivě zdravých osob.
Do pozadí byly vytlačeny snahy o rutinní klinické využívání dalších velmi časných markerů myokardiální nekrózy. Potřebné zkušenosti pro práci s troponiny i některými dalšími kardiomarkery byly získány teprve v průběhu posledních let, kdy jsou klinicky využívány. Článek proto shrnuje praktické návody pro práci s novějšími i staršími kardiomarkery a dává doporučení pro interpretaci laboratorních nálezů ve vztahu k Univerzální definici infarktu myokardu z roku 2012.