Abstrakt
Cílem příspěvku je přiblížit vývoj názorových představ Gustáva Husáka na řešení státoprávní otázky Slovenska a z toho plynoucí střety s politickou realitou. Státoprávní otázka Slovenska sehrávala klíčovou úlohu v politické kariéře a životě Gustáva Husáka – on významně ovlivňoval ji a ona zase jeho, stal se jejím ztělesněním a přinesla mu nejen popularitu a politický vzestup, ale také nařčení z nacionalismu a kriminalizaci.
Husák byl od svých mladých let důrazným zastáncem rovnocenného postavení Slováků v Československu, přičemž kritizoval ideu čechoslovakismu, na jejíž oficiální právní delegitimizaci se významně podílel. Během druhé světové války si jednak kontroverzně zahrával s myšlenkou připojit Slovensko k Sovětskému svazu, jednak podporoval obnovu Československa na federativním základě.
V poválečné době od této vize stále více ustupoval. Účelově přistoupil na centralizaci a stal se demontérem plodů svého předchozího snažení. Gustáv Husák nesporně vycházel ze slovenských nacionálních pozic a řadil se mezi národně orientované slovenské komunisty, ale pokud šlo o prosazování národního programu, dal nakonec vždy přednost stranické disciplíně, přesto byl za své předešlé postoje vězněn a odsouzen v 50. letech.
Po Husákově stranické rehabilitaci v roce 1963 byl společně s ním rehabilitován také sen o federaci, která se sice i díky jeho angažovanosti nakonec zrodila, ovšem stala se, jak čas ukázal, jen dočasným řešením česko-slovenského státoprávního vztahu.