Abstrakt
Publikace je komentovaným souborem překladů teoretických a historických studií k tématu literární cenzury, pocházejících z různých jazykových oblastí (německá, anglická, francouzská, polská, ruská). Cílem knihy je zachytit podstatnou proměnu, jíž zkoumání fenoménu cenzury v prostředí humanitních a sociálních věd v posledních desetiletích prošlo, a poukázat na možnosti využití nových přístupů (nejen) v oblasti literární historiografie.
Jednotlivé studie zkoumají cenzuru v kontextu kulturní antropologie, analýzy struktur jazyka a diskurzu, systémové literární vědy a teorie komunikace. Kniha reflektuje myšlení stoupenců ""nové cenzury"", dekonstruktivistického směru studia společenské regulace a reglementace literatury, stejn ě jako přístupy, jež se s podněty ""nové cenzury"" vypořádávají s kritickým odstupem.
Celek doplňují stati předních literárních a kulturních historiků, které spojují analýzu konkrétního kulturního matriálu s problémovým přístupem. Na metodologický přínos jednotlivých studií stejně jako na společenský kontext, ve kterém vznikaly, upozorňuje úvod ke svazku z pera Michaela Wögerbauera.
Studie Pavla Janáčka, Magdalény Pokorné a Petra Šámala, která knihu uzavírá (České bádání o tiskové a literární cenzuře; s. 485-532), rozebírá dosavadní bádání o cenzuře tisku a literatury v českých zemích.