Studie sleduje estetický fenomén kýče na pozadí audiovizuální klipové produkce americké zpěvačky Lany del Rey. První část se zaměřuje na analýzu videoklipu k písni "Born to Die" (2011, rež.
Yoann Lemoine) s důrazem na jeho kýčovitý a afektivní rozměr. Část druhá představuje komplexní problematiku kýče v umění, jeho klasické definice a rétoriku, skrze kterou je tento pojem v současné době uchopován. Hlavním cílem je však podat vysvětlení, jakým způsobem představená tvorba nejen prohlubuje a rozšiřuje kategorii kýče a staví ji do mnohem příznivějšího světla, než v jakém ji estetické myšlení většinou nahlíží, ale také jak tento zásadní, a přitom téměř výlučně deklasovaný fenomén ve spojení s popkulturou rozpouští doposud udržovanou hranici mezi „nízkým“ a „vysokým“ uměním.
V závěru studie je nabídnuta nová definice postmoderního a popkulturního kýče jakožto transhistorického afektivního principu, jenž estetickou zkušenost s dílem zintenzivňuje a zkušenost žitou estetizuje.