Sociální podnikání se v poslední dekádě zařadilo mezi metody, jimiž lze integrovat sociálně znevýhodněné skupiny na trh práce a také rozvíjet místní – komunitní hospodářství. Mezi hlavními znaky jsou ekonomická prosperita, sociální prospěšnost, ohleduplnost k životnímu prostředí a místní rozměr podnikání.
Platí též podmínka reinvestice zisku do předmětu podnikání. Sociální podnikání lze považovat i za alternativu k jednostranně pro-ziskovému chování běžných ekonomických subjektů.