Autorka v článku připomíná základní údaje o osobnosti Florence Nightingal a představuje ji jako zakladatelku moderního ošetřovatelství. Srovnáním základních prvků dnešní sesterské praxe a praxe viktoriánské Anglie autorka vyzývá čtenáře k zamyšlení se nad tím, co v dnešním ošetřovatelství přetrvává jako užitečné, co je třeba změnit a co dobrého během let zaniklo a mělo by být obnoveno.
V závěru článku je připomenut význam autonomie ošetřovatelské profese a rozdělení kompetencí v rámci pečujícího týmu.