Abstrakt
Autor v tomto příspěvku nejenom připomíná základní inspirace obsažené v první polovině Dei verbum, ale zároveň upozorňuje na další vývoj teologické reflexe v dané oblasti. Každopádně se ukazuje, že v Dei verbum není dostatečně zpracována problematika tak zvaného přirozeného zjevení, schází hlubší reflexe nad možnými mariologickými inspiracemi v oblasti teologie slova.
Nejzásadnější posun v posledních padesáti letech však představuje prohloubení hermeneutické kultury teologické reflexe obecně a zejména propracování otázky spjaté s inkulturací, což se musí promítat jako určitý doplněk toho, co Dei verbum učí ohledně apoštolské tradice. Každopádně je nutné jasně rozlišovat tuto velkou a nadkulturní tradici od tradic eklesiálních.
Autor dále navrhuje opravy textu českého překladu dané konstituce, doplnění o „Notificatio“, v němž se specifikuje závaznost dokumentu a také o dokument PBK O historické věrohodnosti evangelií.