Příspěvek je věnován připomenutí francouzské tradice analýzy diskurzu. Po zmínění historie a současného stavu analýzy diskurzu ve frankofonní perspektivě zmiňuje její základní východiska, tj. především „science du langage“ a zájem o popis „énonciation“.
Dále se zabývá situací analýzy diskurzu v rámci souvisejících disciplín. Pojem diskurzu je zde představen v opozici k historii dle É.
Benvenista a tento model aplikován jako základní dělení mediálních textů. Následně jsou připomenuty jednotlivé koncepty, které se váží právě k énonciation (tedy modalita, subjektivita, polyfonie, intertextovost aj.).
Nakonec se věnujeme konektorům, jejich důležitosti, roli a specifikům.